Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

Referáty

Pražské kláštery

Upozornění: Toto je na pokračování! Jednotlivé díly budu přidávat sem, rovnou všechny do jednoho článku!

Pěkné počtení!

Klášter blahoslavené Anežky

Klášter blahoslavené Anežky v Anežské ulici je jednou z nejcennějších a nejstarších dochovaných raně gotických stavebních památek v Praze i celých Čechách. Klášter řádu klarisek se začal stavět kolem roku 1234 na žádost sestry krále Václava I. Anežky Přemyslovny. V těsném sousedství ženského kláštera byl postaven i mužský klášter řádu minoritů a kostely sv. Františka a sv. Barbory (sv. Salvátora). Později byly oba kláštery prohlášeny za majetek dominikánů. Za Josefa II. v roce 1782 byl klášter zrušen a teprve po archeologických průzkumech v 19. Století začal být restaurován.

Klášter řehole sv. Benedikta na náměstí U sv. Jiří

Klášter benediktinek přiléhající k bazilice sv. Jiří na náměstí U sv. Jiří-bývalý klášter řehole sv. Benedikta-první ženský klášter v Čechách, byl založen Mladou, sestrou knížete Boleslava II. S bazilikou sv. Jiří tvořil vlastně klášter ústřední prostor Hradu po celý raný středověk. Klášter byl současně s kostelem několikrát přestavován, naposledy v letech 1671-1680. V roce 1782 za Josefa II. byl klášter zrušen a sloužil delší dobu jako kasárny. V letech 1962-1974 byla klášterní budova adaptována pro účely Národní galerie.

Benediktinský klášter v Břevnově

Benediktinský klášter v Břevnově byl založen v roce 993 jako první mužský klášter v Čechách. Dnešní barokní klášterní budova je z let 1700 – 1720, dílo Kryštofa Dienzenhofera, který zde zároveň postavil kostel sv. Markéty, jednu z nejpozoruhodnějších architektur českého baroka. Vstup do kláštera tvoří ozdobná brána jeho syna K. I. Dienzenhofera, uvnitř klášterní budovy lze vidět cenné malby z doby kolem roku 1740. V Tereziánském sále je nástropní freska Zázrak bl. Vintíře od bavorského malíře K. D. Assama z roku 1727, jedna z nejlépe zachovalých nástropních maleb v Praze.

Klášter augustiánů u sv. Tomáše

Bývylý klášter augustiánů u sv. Tomáše v Letenské ulici byl založen spolu s kostelem sv. Tomáše a pivovarem pro řád augustiniánů-poustevníků v roce 1285 Václavem II., v roce 1420 vyhořel, ale koncem 15. Století byl renesančně přestavěn, dnešní podoba je z 2. poloviny 17. století. V budově se zachovala gotická kaple sv. Barbory a refektář z roku 1690. Kostel byl barokně přestavěn K. I. Dienzenhoferem v letech 1723 – 1731. Sochařská výzdoba nad hlavním portálem z roku 1684 je od Jeronýmy Kohla, nástropní malby od V. V. Reinera. Hlavní oltář zdobí kopie dvou Rubensových obrazů Umučení sv. Tomáše a sv. Augustina, boční oltáře několik obrazů Škrétových, oltářní plastiky jsou od F. H. Brokoffa a obou Quitainerů.

Klementinum na Mariánském náměstí

Klementinum na Mariánském náměstí, bývalá jezuitská kolej, postavená v letech 1653 – 1723 na místě 32 domů, 3 kostelů, 7 dvorů a několika zahrad. Je to po Pražském hradě největší komplex budov v Praze. Nejstarší část Klementina je západní křídlo v Křížovnické ulici z poloviny 17. století. Po svém příchodu do Prahy v roce 1556 jezuité zřídili v bývalém klášteře dominikánů u sv. Klimenta své hlavní sídlo: školy, knihovny, divadlo, tiskárnu. V roce 1622 připojili ke konvertu Karlovu univerzitu, přejmenovanou pak na Karlo-Ferdinandovu, a poté přikročili k výstavbě východního traktu. V letech 1556 až 1783 a později v letech 1805 – 1883 bylo v Klementinu akademické gymnázium, kde působila řada významných českých osobností. V roce 1751 zde byla zřízena hvězdárna. V roce 1773 po zrušení jezuitského řádu bylo Klementinum ponecháno hvězdárně, Akademii výtvarných umění a v roce 1800 univerzitě, která sem soustředila knihovnu.

Klášter na Slovanech

Klášter na Sovanech (Emauzy) ve Vyšehradské ulici byl založen Karlem IV. V roce 1347 pro slovanské benediktiny. V jeho chrámu se na rozdíl od všech ostatních obřady nekonaly latinským jzykem, ale staroslověnským. Tak patrně chtěla církev římská ovlivnit i slovanský východ, který stál mimo okruh její působnosti a pravomoci. Klášter tvořil ve 14. století významné kulturní středisko. Až do roku 1546 zde byla uchována hlaholská část tzv. “remešského evangelia”, na které přísahali při korunovaci francouzští králové. V 17. Až 19. století v klášteře sídlili španělští benediktýni, potom němečtí-beuronští. Cennou výzdobu tvoří nástěnné malby v ambitu z doby kolem roku 1360-poklady gotického malířství. Před koncem druhé světové války se stal klášter obětí leteckého útoku a musel být velkým nákladem restaurován.

Klášter a kostel sv. Anny

 

Klášter minoritů u sv. Jakuba

Klášter minoritů u sv. Jakuba v ulici Malá Štupartská byl založen spolu s kostelem sv. Jakuba v roce 1232. K severnímu boku chrámu přiléhají zčásti gotické ambity bývalého kláštera, který byl goticky přebudován v 1. polovině 14. století a částečně zbarokizován po požáru v roce 1689. Barokní části bývalého kláštera, tzv. letní a zimní refektář, jsou zdobeny malbami Františka Quida Vogeta, který vytvořil i nástropní fresky v chrámu, který má vynikající akustiku, a proto se v něm konají koncerty chrámové hudby.

 

Zdroj: Panoráma křížovek, 5/1997

Klášter a kostel sv. Anny na Anenském náměstí stojí na místě bývalé románské rotundy sv. Vavřince a kláštera templářského řádu, později dominikánek. V gotickém kostele byl pochován český kronikář Václav Hájek z Libočan. V 18. století tu hrával skladatel Ch. V. Gluck. V době Josefa II. byly klášter i kostel zrušeny. V roce 1795 je koupil Jan Ferdinand ze Schönfeldu, který vydával Císařské královské poštovní noviny, a v budově kláštera zřídill tiskárnu a litografii, která je zde dodnes.
Žádné komentáře
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)