Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

ŠLV - dokončeno

2. kapitola

Harry s Voldym se z posledních sil zvedli a přemístili se domů…

Temné sídlo:

Voldemort: “ To není možné, jak jsem s tim spratkem mohl mít remízu? ” “ Můj pane, já si to taky neumím vysvětlit” řekl Lucius Malfoy. “ Zmlkni Luciusi, nebo tě zmučím” “ Ale můj pane..” “ Řekl jsem ať jsi ticho! Crucio!!!!” zařval Voldemort. Byl z Harryho vytočený na plné obrátky, aspoň, že ho Lucius neposlechl, mohl si teď na někom vybít vztek... Když konečně vychladl, tak odešel do knihovny, kde si vzal spoustu knih o bojových a obraných kouzlech. A odešel s nimi k sobě do pokoje, kde si je okamžitě začal číst.

U Haryho:

Když dorazili, všichni se na Harryho otočili a Ron obdivně vykřikl: “To bylo hustý!” “Co?” zeptal se Harry. “Ty se ještě ptáš co? Vždyť jsi ho málem porazil!” Ozvala se Hermiona. “A to jsi minimálně o padesát let mladší!” přidal se Ron. Harry se zasmál a odpověděl: “To by ho moc nepotěšilo.” “Nechte toho, Harry si jistě potřebuje odpočinout.” vložila se do jejich rozhovoru McGonagalová. “ Asi máte pravdu, jdu si lehnout.” řekl Harry a odešel, ale ne do ložnice, nýbrž do knihovny (nepřipomíná vám to někoho?).

Tam si stejně jako Voldy vzal nějaké knihy a odešel do pokoje. Skočil do postele a otevřel první knihu, která mu přišla pod ruku. A začal se učit obranná kouzla z bíle a šedé magie, ale taky z černé, aby věděl co na něj Voldy chystá. Tak se zabral do učení, že si ani nevšiml, že za oknem už pomalu svítá. Nakonec byl tak unaven, že usnul nad otevřenou knihou. Probudila ho až paní Weasleyová, když mu nesla snídani do postele (taky bysme to braly).

“ Harry drahoušku, už by jsi měl vstávat” řekla mu. “ Paní Weaslyová, nechtě mě spát!” řekl jí na to Harry

“ Ale Harry, nesu ti snídani, nebo spíše oběd.” “ Cože, to už je tolik hodin?” zeptal se. “ Ano, už bude půl jedné”

( 12:30 kdyby to někdo nechápal...= ))

A tak to šlo dál, Harry a Voldemort se vzdělávali, Harry by už přemohl pravděpodobně celý Řád ( jako sám proti přesile, ne každého samostatně...to víte, když tam není Brumbál- tak to zas není tak těžký...). Takže byl nejlepší čaroděj současnosti, spolu s Voldym ( bohužel =((( )

Vždy proběhla nějaká bitva a ta zase skončila remízou...

Voldy už začínal být zoufalý, vyskoušel snad všechno a ten zmetek mrňavej ne a ne umřít, a ještě ke všemu mu pořád kazil plány a komplikoval život. Ještě, že tu měl některé úplně tupé smrtijedy, ty mohl vždy při špatné náladě zmučit...To bylo jediné co mu dodávalo sílu a radost ( no jo, Voldíček miluje mučeníčko...- citát z Limonádového Joea- “ Mučeníčko, to je moje potěšeníčko!” )

Jednou ve své knihovně narazil na jednu velice zajímavou knihu. Podíval se na název a ztuhl, byl to deník samotného Salazara Zmijozela. Tam zjistí, že se dá kouzlit i pomocí hadího jazyka a tyto kouzla, jdou odrazit, zase jen hadím jazykem. Začne se radovat, že takto má proti Potterovi skvělou zbraň ( nojo, když je někdo blbej a neuvědomí si, že Harry hadí jazyk taky umí, tak pak už to s nim jde z kopce...)

A nastal den další bitvy. Harryho doma Řád zavřel, že nesmí vycházet z domu. Ale on se hned po jejich odchodu přemístí, což mu nedělá vůbec žádné potíže i přes ochranná kouzla, co tam Řádn nastražil, ne nadarmo je jedním ze dvou nejmocnějčích čarodějů světa. Přemístil se do jednoho křoví v blízkosti bitvy. A aniž by si to uvědomil, začne na ně nadávat v hadím jazyce: “ Ten Řád je fakt asi na hlavu, když si myslí, že jen tak zůstanu doma a budu čekat až se uráčí z bitvy přijít. To tak, to se pěkně pletou. Jakoby si mysleli, že tady ten hadí ksicht bude bojovat. Ten určitě, ten si vždycky sedí doma na zadku a pak si jen zmučí smrtijedy, že zase prohráli. Ale ono není divu, takový tupci, těm by se ubránila i malá holka, tedy kromě pár vyjímek.” A ani si nevšiml, že kousek za ním stojí postava zahalená v plášti, ze kterého koukají jen dvě krvavě rudé oči. “ Tou malou holkou jsi myslel svojí kamarádku Ginny?” zeptala se ledovým hlasem (a opět hadím jazykem) který Harry až moc dobře znal. Otočil se a spatřil svého dávného přítele-no dobře, teď kecáme, není to dávný přítel. Je to... je to... je to... sakra teď nám to vypadlo... ááá už vím, je to náš starý, samotný a dobý ( spíš zlý ) lordíček Voldíček. “ No samozřejmě, že jsem nemyslel Ginny, ta už je trochu moc stará na to, aby byla zvaná malou holččičkou. Myslel jsem třeba nějakou holku ve věku 11-ti let víš?” odpověděl Harry naštvaně...Najednou oba, jako jeden muž, vytasili hůlky a postavili se do bojové pozice. Poslali proti sobě kouzla ve stejnou dobu a oba také ve stejnou dobu odletěli ven z křoví. Bojující si toho nevšímali, dokud se neozvalo naštvané syčení. Ohlédli se do těch míst odkud se ozývalo. A co neviděli ? Proti sobě se zvedali Harry s Voldym a očividně si nadávali. Ovšem nikdo tomu nerozuměl. Když se ti dva konečně zvedli, opět se postavili do bojových pozic a začali po sobě metat jedno kouzlo za druhým. Ostatní to s úžesem pozorovali a posedali si na zem. Jediný Moody si přivolal židli a Lucius si přivolal popcorn z Temného sídla a pobaveně ho přežvykoval. ( no jo sudokopytníci, ty v řadách smrtijedů vedou...) Za chvíli mu ale úsměv zmrzl na rtech, to když se Harrymu povedlo Voldyho odhodit asi 50 metrů stranou. Hadí xicht se nezvedal a Harry k němu přešel. Ale on mu najednou podrazil nohy a oba proti sobě ve stejnou chvíli vyslali omračovací kouzlo. Do obou se zároveň vpilo a teď se tam váleli vedle sebe a vypadalo to, jako by měli opici po večírku.

Smrtijedi a Řád si sebrali svoje bojovníky a odtáhli je na základny.

Když se Harry probudil, Moody se ho vyptával, jak se dostal z domu. Harry na to jednoduše odpověděl: “ To nebylo nic těžkého, stačilo se přemístit...” Moody vykulil oči (spíš oko, s tím kouzelným to moc dobře nejde): “Vždyť tuhle protipřemisťovací bariéru by nedokázal překonat ani Brumbál.” “Tak to byl špatný kouzelník.” “ To si trochu dovoluješ chlapečku, nezdá se ti? Takhle o Albusovi mluvit nebudeš!” “A kdo mi v tom asi zabrání, nevíš? Voldyho tu nikde nevidim.” Moody beze slova vytáhl hůlku, protože neměl, co říct. Harry ho jen líně napodobil a než Moody stačil cokoli udělat, tak ho spoutal. Harry pod něj jen přesunul židli a řekl: “ Až budete hodný, tak vás rozvážu, zatím se mějte, já si jdu lehnout- jsem totiž docela unavený, to víte ty souboje s Voldym člověka unaví.”

A odešel nahoru do pokoje. Moody tam jen bezmocně, svázaně seděl a začal volat o pomoc. Přiběhla nejdřív Molly: “ Proboha Alastore, co se ti stalo?” “ Ale, malinko jsme se nepohodli s Harrym. Můžeš mě prosimtě rozvázat?” odpověděl. “ No samozřejmě” řekla a marně se pokoušela Moodyho rozvázat. “ Víš Alastore, ono to nějak nejde” V tom přiběhl Remus: “ Proboha Molly, co to tu provádíš? A ty jsi svázaný proč Alastore?” “ Jak už jsem říkal Molly, malinko jsme se nepohodli s Harrym. Prosimtě Remusi, nemůžeš mě zkusit rozvázat? Molly to totiž nějak nejde.” požádal Moody. “ No jistě, co jsi zkoušela za protikouzla Molly?” zeptal se Remus a Molly mu řekla všechny co použila. Naštěstí jich Remus znal mnohem víc, ale i ta jeho znalost mnoha kouzel Moodymu moc nepomohla. Remus s Molly stále přemýšleli, nad nějakým kouzlem, co by Moodyho rozvázala, když v tom přišla Harmiona s Ronem a oba najednou se zeptali: “ Proboha Moody co jste vyváděl?” “ Ježiši Kriste, kolik lidí se ještě zeptá?” zeptal se zbědovaně. Pak přiběhl celý zbytek Řádu a samozřejmě se všichni zeptali: “ Co se vám stalo Alastore?” Ten se už zmohl jen na zasténání. A pak řekl: “ Pro všechny, co jste tady. Malinko jsme se nepohodli s Harrym a ten mě svázal, no a ono mě nějak nejde rozvázat, už to zkoušela Molly s Remusem a jak vidíte, stále jsem svázaný.” Hermiona se zeptala: “Co všechno jste zkoušeli?” Remus jí vyjmenoval všechna kouzla, která s Molly zkusili a ona vyjekla: “To musí být jedině kouzlo fundö, o tom jsem četla v jedné strašně staré knize. Toto kouzlo je z nejvyšší bíle magie a dokáže ho prý jen pár kouzelníků. Ale bohužel protikouzlo neumím.” “A jak zní?” zeptal se Remus. “ To je další problém, já si ho totiž nepamatuji” řekla Hermiona a všichni vyvalili oči. ( Moody jen jedno oko...) Hermiona, že si něco nepamatuje? ( Ron si zamumlal: “ Tak to si musím zapsat do deníčku. ”)

Nakonec tam Moodyho nechali a šli spát. Ráno už všichni ( až na Harryho) byli dole v kuchyni a litovali Moodyho. Když tam přišel s úsměvem na tváři Harry. Bylo vidět, že se dobře vyspal, což se o jednom člověku v této místnosti říct nedá. “ Vidím, že jsi se velice dobře vyspal Harry” řekl Moody “ Ó ano, velice dobře a co vy?” řekl Harry

“ No to je výborné, tak když máš tak dobrou náladu, tak už by jsi mě mohl rozvázat, co ty na to?” “A budeš hodný?” zeptal se posměšně Harry. “Přísahám, že až mě rozvážeš, tak tě zabiju!” odpověděl upřimně Moody. “Tak ještě chvíli počkáme, co na to říkáš?” “Ne ne, já už budu hodnej.” snaží se ho odprosit Moody. “Ale ale, co tak najednou?” dál pokračoval s úsměvem Harry. “No dobře, tak pro tentokrát lekci vychování odložíme na jindy, ale upozorňuji tě, že je to naposled.” A Harry ho rozvázal, ale zaklínadlo zamumlal tak, aby ho nikdo neslyšel.

Temné sídlo:

Voldemort listoval deníkem Salazara Zmijozela až narazil na jedno kouzlo, které dokáže zabít soupeře na dálku, není proti němu žádná obrana. Rozhodl se ho vyzkoušet. Ale nevšiml si jedné zásadní věci, která byla napsaná malinkými písmenky na konci stránky- že toto kouzlo se nesmí vyslovit hadím jazykem. Okamžitě šel připravit vše potřebné k tomuto kouzlu. Za hodinu byl hotový. A začal předříkávat kouzlo, ale bohužel pro něj v hadím jazyce. Když kouzlo dořekl, ozvala se ohromná rána, země se zachvěla a Voldemort padl vysílením k zemi. A netušil, co zjistí až se probudí....

Poslední komentáře
19.12.2008 19:14:57: Tak co zjistí, to vám nepovím, na to si budete muset počkat. Jak dlouho to je další věc co nevím, al...
08.12.2008 17:00:14: no tak mě teda zajímá co strašnýho se mu stalo
29.11.2008 19:22:03: super kapitola, moc se těším na další. a to se dělá to třakto useknout?smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}
24.11.2008 09:27:35: Co zjistí?
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)