Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

HP ve službách MI-6 (I)

7. kapitola

Ahojky, tak vám přidávám další kapču. Kde se vše vyřeší, celá záhada.... ale nebojte, povídka tímto nekončí, mám pro Harryho připravené další záhady, ale to už předbíhám...

Stejně jako minulou kapitolu, chci tuto věnovat všem čtenářům. Byla bych zase moc ráda, kdyby jste psali komenáře... Přeji hezký víkend...

A namířil na Harryho zbraň: „Už jsi mi nadělal dost problémů. Málem jsi zničil všechny mé plány. Ale víc se ti už nepodaří.“ S tím vystřelil.

Harry padl k zemi. West se vítězoslavně ušklíbl, v domnění, že vyhrál. Ale úsměv mu zhasl téměř okamžitě. Harry se zvedl ze země. Jediná památka na střelu, byla krvavá skvrna na jeho rukávu. Tak ho totiž kulka škrábla. Nebylo to nic vážného. Než stihl West jakkoli reagovat, Harry mu vytrhl zbraň z ruky. Tu pak odkopl pod sedačku.

West se konečně vzpamatoval a pokusil se Harryho nějakým způsobem zastavit. Ale marně. Harrymu nedělalo vůbec potíže, Westa zastavit. Stačilo pár šikovných chvatů a bylo hotovo.

Harry se sesunul vyčerpaně na zem. Dnes už toho bylo na něj moc. Nejdřív dlouhý a úmorný běh, potom souboj s Mirandou a teď tohle. V tu chvíli se v letadle objevilo několik osob.

Sídlo MI-6:

Všichni zde netrpělivě čekali, na každičkou malou zprávu. Slyšeli, že zmizeli další dvě děti, přesně jak jim Harry řekl. Od té doby, nedostali žádnou zprávu. Každou minutou jejich nervozita stoupala. Měli strach nejen o děti, ale i o svého agenta.

 Nejvíc se strachovali asi Blunt s paní J.

Blunt, protože nechtěl přijít o tak dobrého agenta, spíš tak dobrou zbraň.

Paní J. oproti tomu, kvůli tomu, že je to jen chlapec. Stále čekali, ale nic.

Teprve až po dlouhé době se konečně objevila zpráva. A zrovna uspokojivá nebyla. Ihned se několik hlídek vydalo na pomoc. Ale mohli tam být asi až tak za hodinu, když bude dobrá cesta. Paní J. se vydala s nimi, aby na vše dohlédla.

Vydali se na velice dlouhou a rychlou cestu. Tady se totiž hrálo o čas. Každá minuta navíc, mohla znamenat konec. Po cestě se domlouvala taktika a bojový plán (zkrátka- co všechno musí udělat a jak). Dorazili na letiště a začali ho opatrně prohledávat.

Jedna hlídka šla prohledat letištní halu, jiná sklady a ještě jiná, kde byla paní J., šla k letadlům. Teď půjdeme třeba s hlídkou, která šla do skladů.

Největší překvapení je čekalo v jednom ze skladů, kde na zemi ležela svázaná žena a strašně moc nadávala. Vzali ženu a odvedli jí do auta. Hlídka s paní J. momentálně prohledávala dráhu. Úplně na jejím konci nalezli letedlo, šli se do něj tedy podívat. V pilotní kabině nalezli jen pilota v bezvědomí. Věděli, že tohle je stopa.

Už byli blízko.

Postupovali dál, nakonec nalezli Westa v bezvědomí (tady nám nějak všichni omdlévají), okolo něj potom dvě vyděšené děti. A úplně nakonec Harryho, jak vyčerpaně leží na zemi. Pan J. dokonce málem vyjekla, když spatřila jeho zakrvácenou paži.

Přivolala se záchranka, která se ujala péče o Kelly a Petera. Harryho samozřejmě ihned ošetřili také. Jen, co bylo vše hotové, přešlo se k výslechu. Hned na místě vyslechly nejprve Petera a poté Kelly. Jejich výpovědi byly naprosto shodné. Pak je ještě nechali podepsat slib mlčenlivosti.

Pak se sebrali a odjeli. Nejprve však počkali, až si Harry zabalí. Svůj úkol splnil a nemusel tu déle zůstávat.

Harry pomalu nastupoval do auta, chtěl se ještě s kamarády rozloučit, ale nemohl. Je jisté, že by se vyptávali, co se stalo, no a on nic nesmí říct. V autě si vedle něj sedla paní Jonesová, bylo vidět, že má něco na srdci, ale Harry svým výrazem dal dostatečně najevo, že se nehodlá o ničem bavit. Cesta tedy proběhla tiše, Harry se díval z okna a přemýšlel o všem, co se za poslední měsíc stalo.

Jaké by to bylo, kdyby se s MI-6 nikdy neseznámil. Určitě jiné, ale jak? Jistě by nezažil tohle, ale ani výcvik.

Také by se neseznámil s Alexem a Jackem. Docela mu chyběli, byla s nimi sranda.

Ale také mu chyběla Elisabeth, škoda, že tu už nikdy neuvidí. Tak pěknou dívku ještě neviděl. Byla moc krásná, ale co je hlavní, nebyla pyšná. A měla nádherný úsměv. A ty její tmavé, vlnité vlasy, které jí splývaly až do půle zad. No prostě nádhera. Nad touto myšlenkou se musel usmát.

Harry vůbec nevnímal cestu, proto není divu, že se lekl, když mu paní J. poklepala na rameno se slovy: „Harry, pojď, už jsme tady.“

Ten jen kývl na znamení souhlasu, a ač nerad se zvedl a vystoupil z auta. Byl stále ještě unavený a velice rozlámaný. Ale přesto šel hrdě, jako, kdyby ho nic netížilo. Vstoupili do hlavního sídla, kde procházeli chodbami, které si Harry pamatoval už z předchozí návštěvy. Vstoupili do kanceláře Blunta, člověka, kterého Harry už nikdy nechtěl vidět. No, štěstí mu nepřálo.

„No páni Harry“ začal Blunt potěšeně a v hlase byl znát i údiv

„Nikdy bych neřekl, že si povedeš takhle dobře. Vyřešit případ a ještě sám zlikvidovat Westa i tu Mirandu, to je obdivuhodný výkon“ Harry už byl na pokraji sil a tak se sním, nechtěl zbytečně hádat. Kdyby byl při síle, vmetl by tomu syčákovi do ksichtu, vše, co si o něm myslí. Teď, ale neměl na výběr. Sedl si do nabízeného křesla a mlčky ho pozoroval.

Nakonec ticho přerušil Blunt: „No Harry, tak, teď nám prosím tě řekni, co se tam všechno stalo“ Harry si povzdechl, nechtělo se mu o tom mluvit, zvlášť ne před ním, ale co se dá dělat. S touto myšlenkou se dal do vyprávění.

Řekl jim vše, jak ho uvítali, pak ho málem načapali na balkoně, jak zbývalo jen málo, a spadl, když se snažil otevřít okno. Ale také jak vyslechl rozhovor Mirandy a Westa o jejich příštích obětech. Blunt celou dobu poslouchal a nijak ho nepřerušoval, to Harrymu naprosto vyhovovalo. Nechtělo se mu mluvit, a ještě kdyby ho někdo přerušoval, to bylo fakt úděsné.

Harry skončil své vyprávění a pohlédl na Blunta, ten byl úplně mimo, jako kdyby nad něčím přemýšlel. Toho Harry chtěl využít a rychle se zvedl s nadějí, že odtud nepozorovaně zmizí.

Bohužel, mu nebylo dopřáno. Zadržela ho paní J. Harry se tedy znovu posadil a byl zvědavý, co mu ještě chtějí. Ani to nevěděl, ale čekalo ho překvapení. Do místnosti totiž vstoupila jedna osoba.

Byla to Susan, která se hned vrhla Harrymu okolo krku. Tak moc jí chyběl, navíc se o něj hrozně moc bála. A hned mu také řekla. Harry s jejím příchodem zaznamenal jakýsi nový příval energie. Byl šťastný, že je tady.

Spolu se Susan se rozloučili s MI-6 a odešli.

Dorazili domů a Susan ho hned poslala do koupelny, aby si dal teplou vanu. Harry za ní byl vděčný, mohl se tam uvolnit a to teplo mu dodávalo sílu. Když pak vylezl, tak se pořádně najedl a pak si dlouho do noci povídali o událostech posledních dní, nebo spíše několika týdnů.

Susan byla na Harryho pyšná, to co dokázal, bylo obdivuhodné, zvlášť když to dokázal v tak útlém věku.

Harry si pak se zájmem vyslechl, co se dělo tady. Jaké, všelijaké výmluvy si musel vymyslet, aby vysvětlila Harryho nepřítomnost. Nakonec se to vyřešilo tím, že Harry měl údajně nějakou strašlivou nemoc a nemohl ho nikdo navštěvovat. Lidé v okolí to naštěstí tzv. zbaštili. Dozvěděl se, že Jack se ho snažil navštěvovat, ale měl to zakázané.

Ono je to stejně jedno, když neměl koho navštěvovat.

Harry byl šťastný, že se o něj jeho kamarád tak zajímá. Lepšího kámoše si nemohl přát. Škoda jen, že mu nic nemůže říct, ale co Harryho trápilo nejvíc, bylo to, že mu musel lhát. Ještě chvíli nad tím přemítal, ale nakonec to hodil za hlavu. Konečně je doma a to je hlavní. 

Nakonec se odebral do postele a s těmito myšlenkami usnul.

Poslední komentáře
07.03.2009 19:44:42: Tak už jsem se vrátila z hor a co tady nevidim. Taková krásná debata, to se hned musim přidat. Hm, m...
07.03.2009 19:26:53: Mau: Mě konkrétně- to nemyslí nikdy....občas zasvítí naděje- to mě něco napadne, nebo napíšu kapitol...
06.03.2009 20:39:59: smileyHádání??? V tom případě vítej do klubu.smiley...Ëhm, tady se vede velmi inteligentní debata, kdo z...
05.03.2009 19:51:03: Alexia, Maurietka: Já myslím, že každý vymyslí něco.že hádat se tu je docela zbytečné- aspoň tedy na...
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)