Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

HP ve službách MI-6 (I)

6. kapitola

Tak je tu další kapitola. Kdosi e zmínil, že když je Valentýn, tak bych mohla přidat. Tak vám tedyy přidávám. Možná, že tato kapitola není narozdíl od ostatních tak dlouhá, ale snad se Vám bude líbit. Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat všem, kdo si mojí povídku čtou. Přeji krásný den....

Harry v místnosti osaměl. Had se k němu začal pomalu přibližovat. Harry před ním začal ustupovat, i když věděl, že nemůže utíkat věčně. Had už byl téměř u něj, chystal se ho uštknout. Harry zavřel oči a připravoval se na smrt. Najednou Harry cítil, jak někdo promluvil jeho ústy. Byla to jeho pusa, i jeho hlas. Ale ta řeč jakou mluvil, vůbec jí nepoznával, vždyť syčel jako had. TO není možné, nikdo neumí mluvit s hady. To už ho asi ten had kousl a on má teď halucinace. Ale když otevřel oči, strnul překvapením. Had se zastavil a pozoroval ho. „Vy jste hadí jazyk? To se moc omlouvám, že jsem vás chtěl napadnout.“  Harry stále stál s překvapeným výrazem. Zdálo se mu to, opravdu na něj ten had mluví. Zkusil se ho zeptat: „ Jak to, že ti rozumím?“ „ Protože máte hadí jazyk, pane. Je to výjimečný dar, díky němu se můžete s jakýmkoli hadem.“ Harry vydechl úžasem, jak to, že o tom nikdy nevěděl? Harry už hada přestal vnímat a vyndal si z kapsy mobil. Doufal, že tentokrát bude klíč pasovat. A taky, že ano. Klíč tentokrát pasoval, Harry odemknul dveře a vydal se ven.

Napsal MI-6 zprávu, ve které zmínil vše, co se dozvěděl. Šel směrem k Westově kanceláři, když ho zastavilo syčení. „Pane, chtěl bych jít s vámi.“ Harry neměl sílu mu odporovat, nechal ho, aby se mu omotal okolo ruky. Společně došli ke kanceláři, Harry ani nezaklepal a vtrhl dovnitř. Tam spatřil Westa, jak sedí za stolem a nad něčím přemýšlí. Otevření dveří mu zastavilo proud myšlenek, podíval se, kdo ho ruší.

Údivem otevřel pusu, před ním stál Harry, okolo ruky omotaného hada, který ho měl zabít. „ CO, že jste tak překvapený?“ vybafl na něj Harry a hned pokračoval: „Jo tak, vždyť já už mám být vlastně mrtvý, že? Jaká to smůla, že tady hadovi nebylo nějak po chuti mě zabít.“ Když se West podíval Harrymu do očí, spatřil tam hněv. A ten hněv, jako kdyby se s každým slovem zvětšoval. Najednou se místnost začala otřásat, z polic začali padat věci, skříňky přepadávali atd… Harry v sobě ucítil jakousi velkou sílu, měl dojem, že teď by dokázal cokoli, ale než něco stihl udělat, had se doplazil až k Westovi. Ten jen s hrůzou v očích hleděl na ten výjev před sebou. Harry nad ním stál, jako bůh pomsty a ještě ke všemu se k němu přibližoval ten had. To nebylo dobré, věděl, že z toho se nijak nevykroutí. Když si všiml malého nože, který měl v šuplíku. Harry ho pozoroval, spatřil, že má West něco za lubem, ale nevěděl co. Když si konečně uvědomil, co chce West udělat, bylo už pozdě. Když se totiž had k němu dostatečně přiblížil, tak vzal nůž a hadovi usekl hlavu (chudinka malinkej). Najednou West vyskočil ze židle a s nožem v ruce se vrhl na Harryho. Ten stačil jen tak-tak uskočit. Ale West se tím nezabýval a vyběhl ze dveří. Harry hned jak zvedl, protože když uskakoval, tak upadl, se rozeběhl za ním. Harry byl dobrý běžec, ale West si stihl udělat dobrý náskok.

Vyběhli ven, tam už přijela Miranda s autem, West do něj skočil a oba odjeli. Harry tiše zaklel, už toho parchanta mohl dostat! Přemýšlel, co má dělat. Podle informací, by letiště, ze kterého mají odvést Kelly a Petera jen několik kilometrů odtud. Harry se tedy rozeběhl do Westovi kanceláře, kde začal hledat mapu. Našel ji celkem rychle, spolu s nějakým papírem, na kterém byl čas 16:30, byl to čas, kdy odlétá letadlo. To bude přesně za hodinu, pokud si pospíší, mohl by to ještě zastavit, podle mapy, mělo být letiště vzdáleno 4 kilometry. To není moc, ale ani málo. Harry se ještě rychle přezul, vzal si pořádné boty a věci od Smithyho. Také se ještě převlékl do pohodlnějšího oblečení, vyšel ven. Chvíli šel docela pomalu, kdyby ho někdo pozoroval, aby to nevypadalo podezřele a pak se dal do běhu. Běžel velmi dlouho, už začínal být unavený, ale věděl, že nesmí zastavit. Musí své přátele zachránit. Navíc se bál, že West jim ublíží. Co když je proti němu využije? Při takových to úvahách si ani nevšiml, že se před ním už začíná rýsovat letištní budova. Doběhl až k němu a přemýšlel, kam mohli děti dát. Začal se nenápadně rozhlížet, ale usoudil, že je to na nic.

Rozhodl se, že to zkusí jinak. Vytáhl mobil a aktivoval odposlech. Chodil okolo zdí a snažil se zaslechnout cokoli, co by mu pomohlo. Najednou zaslechl dívčí pláč. Hlas mu mírně připomínal Kelly, navíc byl tlumený, jako kdyby dítě, mělo přes pusu nějaký roubík. Harry se za tím hlasem tedy vydal. Narazil na chodbu, ve které byli jednotlivé sklady. Šel dál, až narazil na jeden, kde zvuk byl opravdu moc silný. Opatrně otevřel dveře. A sundal si sluchátka. Pokračoval dál okolo regálů až dozadu. Tam byl malý plácek, na kterém leželi na zemi Peter a Kelly. Byli svázaní a měli přes oči pásku. Harry se pořádně rozhlédl po okolí, ale nikde nikoho neviděl. Pomalu se vydal k dětem, nezapomínaje se rozhlížet. Došel až k nim a začal je pomalu rozvazovat. Když už byl hotový, tak se mezi regály objevily dvě postavy.

Byl to West s Mirandou. „ Ale,ale Harry, nečekal jsem tě tu tak brzy. Velice jsi mě překvapil!“ řekl pan West s úsměvem. „Víš, hodně jsem přemýšlel. Až moc jsem ti toho řekl. Takže tě pošlu spolu s Kelly a Peterem. Nejen, že se tě zbavím, ale také na tobě i něco vytěžím. Bude takové 2 v 1.“ Děti to jen vyjeveně pozorovaly. Vůbec nevěděli, co se děje. „Je mi líto, pane Weste. Ale mělo by vám být jasné, že já dobrovolně nepůjdu“ s tím se Harry postavil do bojové pozice. „ Á, no výborně. Mirando, postaráš se o něj? Víš, Miranda byla několikrát mistryně v bojových uměních v kategorii žen.“ řekl West pyšně. Harrymu se ve tváři objevil pobavený úšklebek. „Hmmm, tak to je šikovná. Ale no a co, já také, avšak v kategorii juniorů.“ Pobaveně se díval, jak jeho slova zapůsobila. Miranda mírně zbledla, ale hned se vzpamatovala. Zato West zbledl opravdu na nejvyšší možnou míru. Ale už se to nesrovnalo. Začal uvažovat, pokud ten spratek Mirandu porazí, pak jeho plány selžou. Jeho veliké a dlouholeté plány půjdou do kopru. To se nesmí stát, rozhodl se. A začal sledovat situaci. Harry a Miranda už byli v akci. Harry právě dostal pěstí do nosu, ale jen tak se nedal. A kopl Mirandu holení do stehna (pokud vím, tak se ten kop jmenuje Lai-kik, ale jak přesně píše, to nevím). West to vše se zájmem pozoroval a promýšlel si plán útěku. Nakonec vyrazil směrem ke Kelly a Peterovi. Vytáhl pistoli, kterou měl za opaskem a přiložil jí Kelly na krk. Ta jen hrůzou otevřela pusu, ale nevyšla z ní ani hláska. „Tak, teď půjdete se mnou. Jestli ne, zastřelím vás. Jestli promluvíte, zastřelím vás. Rozumíte?“ řekl nenávistně. Oni na to jen kývli a spolu s ním se vydali pryč. Harry a Miranda to ani nezpozorovali. Byli až moc zabraní do boje. Oba dva již měli spoustu modřin. Miranda k tomu měla natržené obočí a zlomená levý malíček na ruce. Harry měl zase natržený ret, ale aspoň neměl nic zlomeného. Najednou nastal zvrat, Harrymu se podařilo Mirandu nakopnout tak moc, že spadla s bolestným křikem na zem. Harry už jí pak poslal jedním úderem do bezvědomí. Vzal provaz, kterým byl svázaný Peter a použil ho na Mirandu. Pak jí nechal ležet ve skladišti. Vzal si zbytek provazu a vydal se za Westem. Tušil, kam míří. Došel až ke spojovací prosklené chodbě, tiše zaklel. Viděl Westa a děti, jak nastupují do letadla. Věděl, že už to k nim nestihne, bylo to příliš daleko. A zrovna moc mu nepomáhalo ani to, že nemohl pořádně běžet. Byl celý rozbolavělý z předešlého běhu a ze souboje s Mirandou. Pak si vzpomněl na jednu funkci, co má v mobilu. Vytáhl ho, namířil na zeď kousek od letadla a vystřelil šipku s lankem. Pak vzal zbytek lana a přehodil ho přes lanko. A skočil, svezl se až dolů k letadlu. Pak se už jen rozeběhl a vstoupil do letadla. Nejprve se vydal ke kabině pilota. Jednou ranou ho poslal do bezvědomí, stejně jako Mirandu. Pak šel směrem k cestujícím. Spatřil hlavu Westa, jak přečuhuje přes sedadlo, díky bohu, byl zády k němu. Ale ke vší smůle si ho Peter všiml a rozjasnila se mu tvář. West si toho všiml a otočil se směrem, kam směřoval Peterův pohled. Uviděl Harryho, jak stojí ve dveřích kabiny. Takže Mirandu porazil, no, to se nedá nic dělat. A namířil na Harryho zbraň: „Už jsi mi nadělal dost problémů. Málem jsi zničil všechny mé plány. Ale víc se ti už nepodaří.“ S tím vystřelil.

Poslední komentáře
21.02.2009 14:16:02: pěkná kapča, akorat v první čtvrtine si tam zapoměla sloveso, kterým by dostala ta věta smysl. Jinak...
20.02.2009 18:51:30: S-hanka: díky za koment. To nevadí, ty je píšeš vždycky pozdě...jinak, ty konce, to je prostě moje ...
20.02.2009 17:17:09: Kapča se ti moc povedla, tedy jako obvykle...hezky napínavej konecsmiley jo sry, že píšu tak pozdě......
16.02.2009 19:38:42: Co pokračovaní? Moc se ně něho těším!Dobrá povídka.
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)