Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

HP ve službách MI-6 (I)

20. kapitola - MI-6

A je to tady, poslední kapitola k MI-6 (tedy pokud nepočítám Epilog)...doufám, že se vám tato povídka líbila a pokud ano, neplačte a netruchlete, mám pro vás dobrou zprávu. Už se pracuje na pokračování: HP - Back in action... Ale na tu si ještě chvíli počkáte....

Užijte si to... jinak tuto - poslední kapitolu věnuji všem, kteří s touto povídkou vydrželi až do konce a psali komentáře, jak kritizující, tak povzbuzující a také ty popohánějící, kde byly neuvěřitelné prosby k dalším kapitolkám....

Znovu Harryho napadli, ale tentokrát jich bylo zase málo. Bez problému je vyřídil. Ale už ho to přestávalo bavit. Nakonec to přestalo bavit i Voldemorta, aspoň si to Harry myslel, protože jednou už přišel osobně.
Byla zrovna sobota a Harry se šel projít do nedalekého lesoparku. Chtěl si užít volnosti. A právě tehdy přišel.
„Tak ty jsi Chlapec, který přežil.“
„Co prosím?“ zeptal se Harry nechápavě.
„Tak ty to nevíš? Za to, že jsi mě porazil jako mimino, tě teď celý kouzelnický svět oslavuje, jako národního hrdinu.“
„No tak to jsem opravdu nadšen.“
„Nejsi snad rád?“
„Za co, že jsem slavný, tedy pokud jsem slavný a ty si nevymýšlíš, kvůli činu, který si vůbec nepamatuju?“
„TO je pravda. Ale než tě zabiju, mám pro tebe nabídku. Přidej se ke mně, naučím tě věci, o jakých Brumbál nemá ani zdání. Budeme spolu vládnout světu.“
„Zní to lákavě, ale díky, nemám zájem.“
„Ale proč?“
„Nechci se pachtovat s vrahem svých rodičů“
„Ale oni zemřít nemuseli, kdyby mi tě dobrovolně vydali.“ Oh, tak teď uhodil hřebík na hlavičku. Takže moji rodiče nemuseli zemřít? Kdyby zabil mě, je by nechal na pokoji? Ale ne, musím dokázat, že nezemřeli nadarmo.
„Tak to je načase dokázat, že nezemřeli nadarmo.“
„Připomínáš mi tvého otce. Taky se mi postavil beze strachu čelem. Ale byl dost slabý na to, by mě porazil, v tomhle se mu taky budeš podobat. AVADA KEDAVRA!“
Zelený paprsek se řítil k Harrymu, avšak on se nelekl a soustředěně paprsek probodával pohledem, až ho donutil uhnout ze své původní dráhy.
Voldemort na to zůstal jen zaraženě koukat. Nikdy nic takového neviděl. Vždyť ten kluk kouzlil naprosto bez hůlky, beze slov. Jen upřeným pohledem. O to větší důvod se ho zbavit, byl by z něj velmi mocný soupeř, kdyby se začal zajímat o kouzla.
Proto vyslal další avadu. Tentokrát jí Harry uskočil. To Voldemorta naštvalo ještě víc. Začal pálit jednu avadu za druhou a míchal to i s několika cruciausi.
Harry buď uhybal, nebo paprsky vychyloval z dráhy. Až ho to přestalo bavit a vytáhl deníček od MI-6. Aktivoval ho a zahalil Voldemorta pořádnou dávkou plamenů (ten deníček byl plamenomet… = - ))
Voldemort jen šokovaně zíral na ohnivou stěnu, která se k němu blížila, nedokázal ani vyčarovat ohnivzdorný štít. Tím pádem ho plameny zasáhly plnou silou. A on s bolestmi, ohořelý, padl na zem. Takové kouzlo neznal, jak ten kluk mohl znát kouzlo, které já, vznešený lord Voldemort ne? Ještě z posledních sil vykřikl poslední kletbu: „Avada kedavra!“
Ale tu jen Harry obrátil zpátky k sesilateli. Hned jak se Voldemortovi vpila kletba do hrudi, padl mrtev k zemi. Harry měl konečně klid.
Ještě se ani nenadál, a už u něj stáli členové Řádu.
„Harry, musíme tě odvézt. Voldemort chce jít na tebe osobně.“
„Díky, ale jdete trochu pozdě.“ Řekl Harry a kývl směrem k ohořelému tělu.
Ostatní šokovaně hleděla na pozůstatky vznešeného lorda Voldemorta (těch šokovaných lidí je tu dnes nějak moc, co?).
„Jak, jak? CO se tu stalo?“ ptal se udivený Sírius
„nejdřív mě chtěl zlákat na zlou stranu, pak mě zabít a poslední kouzlo mu nějak nevyšlo.“ Vysvětloval Harry.
Všichni na louce začali slavit, nikdo si ani nevšiml chlapce, který se vyplížil ven, ačkoliv vše dobře dopadlo jen díky němu. Splnil, co po něm chtěli, teď už chce být zase pryč od kouzel.
Tu noc se slavilo po celém kouzelnickém světě. Zpráva, že lord Volkdemort je mrtvý se roznesla rychlostí blesku. Každý, stejně jako před zhruba 14-ti lety, připíjel na Harryho Pottera, Chlapce, který přežil. Národního hrdiny. Malého kluka, který již dvakrát zastavil Pána Zla.
Jen chlapec neslavil. Byl doma a jako každý večer se, se Susan díval na televizi. Tohle dobrodružství si raději nechal pro sebe, nechtěl ji ještě začít vykládat o kouzelnickém světě, už toho je na ní beztak moc.
Teď už budou spolu, i když malý zádrhel tu byl a to MI-6. Zloduchů je dost, a když jsem zvládl vyřídit největšího zlého padoucha kouzelnického světa, zvládnu už kohokoli. S tím se Harry usmál a dál se věnoval filmu, který právě běžel v televizi.
Poslední komentáře
20.10.2009 21:25:09: No, tak som konečně tu. Plamenomet super, Harry super, Susan super, prostě super...smiley Těšim se co ...
18.10.2009 17:08:58: Danreo kdybys pořádně četla úvod této kapitolky, nemusela by ses tak blbě ptát. Je tam napsáno, že j...
18.10.2009 10:28:36: Ach Harry jej porazil, to je ale šikulka. Opravdu moc pěkně napsané, těším se na epilog.
17.10.2009 21:34:33: Pěkná povídka, nechystáš třeba nějaké pokračování? Další úkoly agenta Harryho?smiley${1}
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)