Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

HP ve službách MI-6 (I)

19. kapitola - MI-6

Tak mi moje škodolibost nedala, a včera jsem opravdu nepřidala. Ale zase se ve mě probudilo i trochu soucitu a tak ji přidávám už dnes.....

užijte si to.....

Hned se na Harryho vrhli. Prvního srazil jedním výkopem k zemi. Další po něm poslal parsek, tedy kouzlo. Tomu se vyhnul. Dalšímu dal pěstí. Takhle probíhal celý souboj, buď je kopal, nebo uhybal. Nakonec byli tak vyčerpaní, že najednou zmizeli. Harry si oddychl. Už je přestával zvládat. Ale teď to tady bude muset všechno uklidit, než se Susan vrátí domů. S jeho schopností to bylo raz,dva hotové.
Tahle ta „přepadnutí“ se teď stávala čím dál častěji. A těch zakuklenců jen přibývalo.
To si nemůžou dát pokoj, aspoň na chvíli. Začínal být trochu unavený, není divu, musel být stále ve střehu.
Jednou u to bylo opravdu k nevydržení, přišlo jich dvacet. Deset zvládl bez problému, ale ty ostatní už mu dělali hodně velký problém. Bývali by ho dostali, nebýt Řádu, který se objevil. A objevil se opravdu na poslední chvíli. Harry akorát spadl v mdlobách k zemi.
„Páni, to bych do toho kluka neřekl. Zvládl 14 Smrtijedů sám, to je nový rekord. A to ještě neovládá kouzla. Je opravdu dobrej.“
„Jojo, je po Jamesovi“ pochvaloval si Sírius.
„ Za chvíli by se měl probrat.“ Řekla paní Weasleyová po tom, co Harryho vyšetřila.
„Je jen vyčerpaný, jeden posilňující lektvar a hned bude zas jako rybička“
A taky že jo, hned chvíli po tom se začal probírat.
„A jé. Zase vy.“
„Hele, nebýt nás, tak už jsi mrtvej anebo u Voldemorta a to je varianta smrti o dost lepší.“
„Jo, ale nebýt vás, tak o mě Voldemort, ani ten váš kouzelnickej svět neví.“
„To je taky fakt.“
„Promiňte, ale já musim domů. Čeká tam na mě Susan.“
„Nikam nemůžeš zlatíčko, jsi ještě moc slabý.“
„Ne, jsem v pohodě, věřte mi. Už jsem zažil i horší věci.“ S tím se elegantně, jako kočka (spíš kocour) zvedl z postele, ale na chvíli se zasekl, protože se mu začala točit hlava.
„Vidíš, musíš ještě ležet.“
„Ležení mě nebaví. Stačilo mi ležet 14 dní v nemocnici. Dál neležim, pokud nemusim.“
„Proč jsi byl na 14 dní v nemocnici?“
„To je dlouhý příběh.“ Tím dal jasně najevo, že nehodlá v debatě pokračovat.
„Tak ale teď k věci. Měl bys nastoupit do Bradavic. Teď když o tobě Voldemort ví, nedá ti pokoj.“ Řekl Brumbál
„Nebojte, s tím počítám, ale přesto nehodlám do té školy jít.“
„A jak chceš Voldemorta porazit?“
„Kdo říká, že s ním budu bojovat?“
„Věštba.“
„Hle já věštění, ani předpovědím počasí nikdy moc nevěřil.“
„Ale tady se na to hodně dá.“
„Jo, tomu věřím. Ale já opravdu nejsem z těch, co by na to dali.“
„Ale mi tě potřebujeme. Opravdu bychom byli moc rádi, kdybys nám pomohl. Prosím.“
„No to je jiná. Teď jste aspoň poprosili, ale stejně vám nemůžu pomoct.“
„Proč bys nemohl.“
„Nemám o kouzlech ani šajna.“
„Právě proto bys chodil do školy.“
„A během pár měsíců se naučil to, co jiným trvá roky? Díky nemám zájem.“
„A co chceš tedy dělat?“
„Nevím, prostě budu normálně chodit do svojí školy, na kroužky atd…“
„A čekat, kdy na tebe zautočí, jako předtím?“
„ Zvládl jsem to předtím, zvládnu to i teď“
„No nic, dořešíme to jindy. Chtěl jsi přece domů. Sírius tě doprovodí domů.“
Tak odešli. Sírius ho opravdu doprovodil až ke dveřím, u kterých  už stála vystrašená Susan.
Jak Susan uviděl, na chvíli se zasekl. Pak se na ní vlídně usmál.
„Omlouvám se, že vám Harryho přivádím trochu později, malinko jsme se zapovídali.“
„Harry, tohle už mi nedělej. Měl jsi aspoň napsat.“
„Promiň, nechal jsem mobil doma.“
„To je dobrý. Díky, že jste ho přivedl.“ Chtěla poděkovat Síriusovi, ale na místě, kde před tím stál, už nikdo nebyl. Susan jen pokrčila rameny a hned vehnala Harryho domů.
 
FŘ:
Po jejich odchodu zavládlo ticho.
„Nechápu, proč nám ten chlapec nechce pomoct.“
„Já se mu ani nedivím“
„Remusi, jak to myslíš?“
„Vem si, teprve teď se dozvěděl, že existují nějaká kouzla a my po něm hnes chceme, aby se zbavil nejhoršího černokněžníka. Ani jsme se mu nepředstavili, nic.“
„Vždyť nás nenechal se představit.“ Oponoval Moody.
Dál však debata nemohla pokračovat, protože se vrátil Sírius.
„Tak co Síriusi, stihli jste to?“
„Celkem vzato ano, ale ta jeho Susan už ho vyhlížel ave dveřích.“
„A zlobila se na něj moc?“
„Právě že vůbec, byla taková hodná, milá a velmi starostlivá. Stará se o něj dobře.“ Pak ji ještě nějakou dobu vychvaloval.
„Tichošlápku, ty ses nám zamiloval.“ Dělal si z něj srandu Remus.
„Ale kdeže. Jsem jen rád, že se o Harryho stará někdo tak milý a přívětivý.“
„z toho Tichošlápku už nevycouváš.“ Řekl Remus, zakroutil hlavou a odešel.
Ještě neviděl, aby se Sírius zamiloval, byl vždy takový děvkař. Každé řekl pár vlídných slovíček, pak si s ní užil a nakonec ji odhodil jako kus hadru. Těch holek bylo Remusovi moc líto, ale jen těch pár prvních. Ty ostatní už znaly Síriovu povahu, ale přesto to chtěly zkusit. Jejich chyba.
Ale zamilovaný Sírius, to tady ještě nebylo. To jsem teda zvědavý, co se z toho ještě vyklube za problémy.
 
Poslední komentáře
11.10.2009 11:57:28: Skvělá povídka, zatím jsem nečetla nic kde by byl zpojen HP a AR, teším se na pokračování.
10.10.2009 10:41:51: Tak to je teda něco! Bych fakt nečekala že se nám Siriusek zamiluje...smiley Každopádně kapitola dobrá...
06.10.2009 17:47:20: Výborný, fakt. Chudáček Harry, nemá ani chvíli klidu, ale ty smrtijedy zvládl dobře.smiley${1}
05.10.2009 20:18:48: Harry je dobrý. Fakt moc krasne pises. tesim se na pokračo.smiley${1}
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)