Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

HP ve službách MI-6 (I)

10. kapitolka - MI-6

Tak, před prázdninami ještě přidávám jednu kapču k MI-6...

snad se vám bude líbit...

O několik dní později opravdu přišel. Tentokrát s ním byl i paní Jonesová.
„Tak co Harry, jak ses rozhodl?“ zeptala se ho.
„Půjdu do toho, jenže vy jste mi stejně moc na výběr nedali.“
„Ale dali.“ Oponoval Blunt.
„Takže Harry, zítra vyrážíš. Nastoupíš na vlak, který tě tam odveze. Tady máš kopačky a jiné věci, které by se ti mohli hodit.“ S tím přišel do pokoje Smithy.
„Nazdar Harry. Tak tentokrát mám pro tebe speciální kopačky. Jsou v nich schované docela ostré nože. Dále tu mám fotbalový míč, ve kterém je nainstalované malé výbušné zařízení- po výbuchu se po okolí začne šířit slzný plyn. Myslím, že je to dobré při útěku. Pak tu mám novou verzi mobilu, přidal jsem mu ještě několik vychytávek, ale jsou vesměs jen vylepšeninou těch předchozích. Pak tu máš nátělník pod dres. Je neprůstřelný, vodě odolný a nakonec tě dokáže zahřát, nebo naopak ochladit. Docela šikovná věcička. Pak tu mám poslední věc a to jsou tyto sluneční brýle. Nejen, že tě chrání proti slunci, ale také mají noční režim a „zpětné zrcátko“. Uvidíš i za sebe. Tak se drž, pravda že mě baví vymýšlet věci pro tebe. Je to něco jiného, než vymýšlet kraviny pro dospělé.“ Zavřel svůj kufřík, ze kterého všechny ty věci vyndával, kývl hlavou na rozloučenou a odešel.
Harry se za ním smutně podíval, Smithy mu byl vždycky sympatický. Asi jako jediný v MI-6 se usmál.
Blunt s Harrym ještě probral pár věcí a pak i s Jonesovou odešel.
Harry v domě osaměl, Susan byla zrovna v práci. Harry si tedy šel sbalit věci. Naštěstí jí to už řekl, ze začátku byla dost naštvaná a on se jí ani nedivil. Nakonec se s tím smířila.
Harry si sbalil věci do veliké tašky. Tu si pak dal ke dveřím a čekal, až Susan přijde domů, aby se s ní pořádně rozloučil.
Nastal den D, vyrazil na vlakové nádraží. Nastoupil do vlaku a uvolnil se. Měl před sebou dlouhou cestu. Většinu jí prospal, drncavý vlak ho bez problému uspal. Vlak zastavil, Harry tedy vystoupil a šel směrem k východu nádraží. Kousek od něj spatřil muže s cedulí:

 

 

 
 
 
Hned věděl, že je to muž, který ho má odvést do jeho nového „domova“. Henry Kross bylo jeho krycí jméno. Vydal se k němu.
„Ty jsi Henry Kross?“ zeptal se.
„Ano, to jsem já“ odpověděl mu Harry a čekal, co bude dál. Muž schoval ceduli a vyrazil k východu. Společně šli pěšky asi 5 kilometrů. Už z dálky spatřil obrovské fotbalové hřiště, ne kterém teď bude trénovat. Vedle toho byl obrovský, luxusně vypadající hotel.
„Tak jsme tady.“ Prohlásil muž a odvedl ho do hotelu. Tam šli až k recepci, tam Harry dostal klíče od svého pokoje. Ml se ubytovat a už zítra začne trénovat. Dnes však ještě projde lékařskou prohlídkou a psychotesty. Pak si ještě promluví s ředitelem a bude mít hotovo. Pak už čeká jen trénink, trénink a trénink.
Harry si tedy vybalil věci a šel dolů na recepci.
„Dobrý den, prosím vás. Kde je tady lékař?“ zeptal se slušně recepční.
„Hned tady v těchto dveřích.“ Usmála se a ukázala na dveře naproti vchodu.
„Děkuji.“ S tím poodešel ke dveřím, zaklepal a na výzvu vstoupil dovnitř.
Byla to malá ordinace, za stolem seděl postarší pán v bílém plášti.
„Dobrý den.“ Pozdravil ho.
„Ty musíš být Henry. Rád tě poznávám. Já jsem tady pro všechny Peter.“ Oznámil mu.
„Tak, teď jdi za plentu, pořádně si tě vyšetřím.“ Řekl.
Harry se tam odebral. Vysvlékl si tričko a čekal na doktora. Ten přišel hned za ním. Vyšetřil mu srdce, tlak, výšku a váhu. Pak ještě přidal zátěžový test. Se vším byl spokojený. Na chvíli se pozastavil na jizvě na Harryho ruce (té po kulce).
„Myslím, že jsi naprosto v pořádku. Teď ještě ten psychotest a máme vše hotovo.“ S tím přešel ke svému stolu, tam vzal nějaký štos papírů a tužku.
„Tady to máš.“ Vše mu podal a pak si šel vyplňovat do zdravotní karty. Harry se na psychotest podíval. Byly to klasické otázky. Dokonce mu přišlo, že je o spíš test na IQ, než na psychiku. Kdžy měl vše hotovo, pak to dal doktorovi a odešel do svého pokoje.
V KANCELÁŘI MIKEA TOWNSENDA:
„á Petře, už jsem vás čekal. Tak co náš nový hráč?“ ptal se muž s doutníkem v puse, obklopený kouřem, co se rozvaloval v křesle. Byl to Mike Townsend.
„Je naprosto v pořádku. Lepšího jsme si nemohli vybrat. Má výbornou fyzičku, psychotesty jsou také v pořádku. Jen některé věci mě na něm zarážejí. Ale ty s tímto vůbec nesouvisí.“ Prohlásil doktor.
„Takže říkáte, že je ideální na náš experiment?“ ptal se a z pusy mu mezitím vyšel další obláček kouře.
„Ano.“
„Já jen, že toto jste říkal i minule. Ten kluk už je ve špatném stavu jako ti předtím a také zemře.“
„Myslím, že hned zítra s tím můžeme začít.“ Řekl doktor bázlivě. Pravda, že na 100% si jistý nebyl.
„Výborně, připravte vše potřebné.“ Řekl Townsend doktorovi. Pak se k němu otočil zády a vyhlédl z okna. Tam viděl hřiště plné chlapců, kteří dříve, nebo později zemřou. Ale jemu to bylo jedno, potřebuje tento výzkum dodělat a je mu jedno, kolik chla
 HENRY KROSS
Poslední komentáře
12.07.2009 16:58:09: Super. Těším se na pokračování.
10.07.2009 23:07:43: skvělé jen tak dálesmiley${1}
01.07.2009 09:21:40: Skvělí...tahle povídka se mi moc líbí...smiley${1}
29.06.2009 16:51:44: Dobrý, další (tak nějak příjemně dlouhá) nová kapitolka. :-) Vypadá to dobře, uvidíme, co se z toho...
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)