Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

HP - Back in action (II)

4. kapča - BiA

No, tak jsem konečně přidala. Doufám, že se vám kapča bude líbit.....
Ráno se probudil správně odpočatý. Protáhl se a sešel dolů na snídani. Hned poté si sedl zpět k počítači a snažil se najít jakýkoli způsob, jak toho Petera Petigrewa, odporného chlápka s krysím obličejem má najít. Zkusil i vyhledávání podobizny. NIC. Ten chlap snad opravdu neexistuje.
Ozvalo se zaklepání na dveře a dovnitř vešel Sírius.
„Ahoj Harry, co dnes máš v plánu dělat?“
„Hledat.“ Odpověděl Harry stroze a dál se věnoval svému počítači.
„Koho, nebo co hledáš?“ začal e Sírius zajímat
„Nějakého malého obtloustlého chlápka. Jmenuje se Peter Petigrew.“ Mávl Harry rukou, ale Siriusova reakce ho vyděsila.
„KOHO, ŽE?“zařval Sirius.
„Petera Petegrewa. Ty ho snad znáš?“ teď teprve začala Harryho tato debata zajímat.
„Ano znám.“ Řekl Sirius smutně.
„A odkud?“ vyptával se dál Harry.
„Je to trochu delší příběh a jeho konec se ti nebude líbit.“ Upozornil ještě Sirius a dal se do vyprávění:
„Já jsem se narodil do čistokrevné kouzelnické rodiny, která opovrhovala každým, kdo se narodil do mudlovské rodiny. Já jsem byl taková černá ovce rodiny, žádné mučení, týrání ani nic podobného. Když jsem v 11 nastoupil do Bradavic, potkal jsem tam tři kluky. Seděli jsme v jednom kupé a ihned si padli do oka. Moudrý klobouk nás zařadil všechny do Nebelvíru a my utvořili skupinku, které dostala název Poberti. Členem jsem byl já, pak Remus, tvůj táta – James a nakonec Peter. I když pravda, že ten k nám moc nezapadal, byl jako ocásek. Vystudovali jsme školu, tvůj otec si vzal Lily a narodil jsem jim ty. Od té chvíle se schovávali právě kvůli té věštbě. Brumbál jim doporučil Fideliovo zaklínadlo, kde je zvolen strážce a jen ten dokáže někomu předat adresu. Lily s Jamesem, chtěli mě, ale já jsem jim to vymluvil. Přece jen, každý by čekal, že to bude jejich nejlepší přítel a hlavně dobrý kouzelnk. Kdo by čekal, že jako strážce tajemství zvolí malého a dost nešikovného kouzelníka? Nikdo. Oni mě poslechli, ale to byla chyba. Peter byl totiž zrádce, sloužil Voldemortovi, takže hned jak bylo kouzlo vyřčeno, běžel za svým pánem s úžasnou novinou. No, pak tvoje rodiče Voldemort zabil. Když jsem to uslyšel, běžel jsem dopadnout Petera, ale ten začal na celou ulici řvát, že jsem zrádce a vzbudil tím několik mudlů. Když vyšli ven, do jednoho je zabil, pak si uřízl prst a proměnil se v krysu. Na místo dorazili bystrozorové a zatkli mě, a já si poseděl 12 let v Azkabanu. A zbytek příběhu znáš.“ Harry celý příběh poslouchal velmi zřetelně, ale když zaslechl slova o Petigrewově zradě, zatnul ruce v pěst. Takže ten chlap zradil jeho rodiče. Ale proč po něm Blunt chce, aby ho našel? Toť otázka.
 
Odpoledne si Harry udělal volno, když teď už věděl, kdo Peter Petigrew je, nemusel dál pátrat po informacích, teď nastává to těžší. Přivést ho k Bluntovi. Sloužil Voldemortovi, takže s největší pravděpodobností v tom teď pokračuje, takže jediný způsob jak ho chytit, je dostat se nepozorovaně ke svému největšímu nepříteli. TO bude snadný, zaironizoval si Harry. Začal si připravovat věci, měl totiž v úmyslu vyrazit zítra za svítání. Sbalil si velkou krosnu.
Dal do ní od všeho trochu, tak jako vždy, když se někam chystal. Jídlo a vodu, lékárničku, zapalovače, ale i sirky. Deku a spacák. A pak zbraně – pistoli, náhradní náboje a dýku s mačetou. Pak také kotlík, do kterého si bude následujících několik dní vařit. Už se nemohl dočkat, naposledy takhle na dlouhou cestu vyrazil před dvěma měsíci. Stopoval nějakého zločince, ale nebylo to těžké. Ten chlap nebyl vůbec opatrný, zanechával po sobě tolik stop, že by ho našel i naprostý nováček.
Jakmile měl sbaleno, donesl batoh dolů. U dveří byla opřená Susan.
„Zase někam na dlouhý výlet?“ ptala se smutně.
„Ano. Je mi to vážně, vím že bych teď měl být s tebou, ale…“
„Tvoje práce je pro tebe taky důležitá“ dokončila za něj větu.
Ve dveřích se náhle zjevil Sirius a podezřívavě se ptal: „Kam půjdeš Harry?“
„Ty bys to měl vědět za všeho nejlíp.“
„Ne, to nesmíš. Takhle padneš Voldemortovi rovnou do náručí. Já tě tam nepustím“ prohlásil Sirius.
„Nikdo se tě na to neptá Siriusi.“
„Prostě tam nepůjdeš.“
„A jak mi v tom hodláš zabránit? Svážeš mě? Zastřelíš? Někam zamkneš? Víš, že se ti to nepodaří.“
„Ale…“
„Ale nic Siriusi, radši mi pomoz a řekni, kam mám jít“
„K Malému Visánku.“ Řekl poraženě Sirius
„Díky.“ Otočil se na podpatku a utíkal do svého pokoje. Ještě jednou si v hlavě zkontroloval věci, které si bral s sebou. Snad mám všechno, vdychl a usnul.
V půl páté ráno ho probudil budík.
Nahodil krosnu na záda a vyšel ze dveří, ještě naposledy se otočil na dům a pak už uháněl v autě o sto šest směr Malý Visánek.
Poslední komentáře
18.11.2009 14:46:43: Chjo:-)tak nic.Ale jsem zvědavásmiley${1}
17.11.2009 21:12:10: Škoda, byla by to ironie osudu, kdyby Harry sloužil Voldiemu, počteníčkosmiley Každopádně to pokračuje...
17.11.2009 11:05:01: No to víš, že jo Kiki. Už ho vidim jako Smrtijeda... sice bych nic neměla prozrazovat dopředu, ale t...
17.11.2009 10:34:57: Jeto čím dál lepší:-) jsem zvědavá jestli se z Harryho stane Smrtijedsmiley${1}
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)