Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

HP - Back in action (II)

3. kapča - BiA

Příjemné čtení další přidané kapitolky, jen doufám, že si nebudete stěžovat na konec....(tentokrát jsem se snažila, aby nebyl moc napínavý, ale posuďte to sami).
Vykouklo na něj okno s fotografií malého tlustého muže. Měl zvláštní krysí obličej a Harry měl dojem, že ho odněkud zná….
Ale odkud by ho mohl znát? Podíval se na informace, po pravdě jich moc nebylo.
Bylo tam jméno a popis, ale úplně chybělo místo a datum narození, nebo třeba kam chodil na školu a co dělal. A jak ho asi mám najít a sledovat, když o něm vůbec nic nevím?
Bože, ten Blunt je fakt na hlavu, zavrtěl Harry hlavou. Vytiskl si obličej toho chlapa, strčil fotku do desek a vyrazil domů. Doma si sedl k internetu a začal hledat. Nikde však nebylo ani stopy. Existuje ten chlap vůbec? Harry se ale nevzdával a hledal. Večer už ho tak moc bolely oči, že si šel raději odpočinout, vždyť Blunt říkal, že to nespěchá. Bude mít dost času zítra.
„Tak co Harry, jaký jsi měl den?“ ptala se Susan, která seděla před televizí a plakala dojetím. Právě dávali nějakou telenovelu. Normálně se na ně nedívala, ale to těhotenství jí trošku promíchalo hormony.
„Dost nudný, musel jsem něco hledat.“
„A našel?“
„Ne. Sírius je už doma? Já že ho ještě neviděl.“
„Ne, ještě nedorazil, ale každou chvilkou by tu měl být.“ A jako na zavolanou cvakl zámek, jak se otvíraly dveře.
„Ahoj“ zavolali Harry se Susan jednohlasně.
„Harry, nechceš se projít?“ navrhl Sírius
„Jo, není to špatný nápad.“ Harry se zvedl, vzal si bundu a vyrazili ven.
Bylo už pozdě večer, na nebi se začal rýsovat měsíc, který dnes měl být v úplňku. Do toho foukal jemný vítr. Krásná noc. Harry se Síriusem mířili k nedalekému lesoparku. Jakmile tam došli a sedli si na lavičku, Sírius se nadechl a spustil.
„Víš Harry, je mi líto, jak jsme se pohádali. Ale já za tu nabídku nemůže, byl to rozkaz a já ho musel splnit. Říkal jsem jim, že to nemá cenu, že jim pomáhat nebudeš, ale nedali si říct.“
„Já to chápu. Ale prostě mě to naštvalo.“ Ještě dlouho tam seděli a povídali si.
„Pojď, měli bychom jít. Začíná se ochlazovat.“ Naznačil Harry hlavou a zvedl se. Pak ale ztuhnul.
„Co se děje?“ vylekal se Sírius. Harry k němu přiskočil a přitiskl ruku na pusu.
„Pšt. Tamhle se něco hýbe.“ Ukázal na naprosto klidné křoví. Sírius se snažil přes ruku odpovědět.
„Harry, je to jenom křoví.“ Ale jako na zavolanou se křoví pohnulo a potom z něj vylezl ohromný vlkodlak. Oba ztuhli. Tohle se nemělo stát. Sírius byl sám na sebe velmi naštvaný. Nejen že si neuvědomil, že je dnes úplněk, ale taky nechal doma hůlku.
Teď si v duchu nadával do všeho, co znal a že takových věcí bylo hodně. A ne zrovna moc slušných. Teď jen tiše stál a pozoroval vlkodlaka. Harry byl těsně u něj a stále mu zakrýval pusu. Jediné, co Síriovi nešlo do hlavy, bylo, jak mohl Harry vědět, že v tom křoví něco je. Přece se tam sám koukal a nic neviděl, ani neslyšel. Bude se ho na to muset zeptat, tedy pokud tohle přežijí. Po očku se juknul na Harryho, ten nevypadal zas tak moc vyvedený z míry. Jen vlkodlaka tiše pozoroval a zkoumal každý jeho pohyb. Jako by na něco čekal. Vlkodlak si jich zatím nevšímal, stáli ve stínu a mimo vítr, dlouho tomu tak však nebylo. Zafoukal vítr a přinesl jejich pach přímo k jeho čumáku. Vlkoušek zavětřil a s vyceněnými zuby se otočil jejich směrem. Harry tiše zaklel. Opatrně dal ruku do kapsy. A čekal. Sírius byl v tuhle chvíli tak vystrašený, že si ani neuvědomil, že kdyby se proměnil do psa, mohl je oba zachránit. Vlkodlak se právě připravoval k běhu. Vystartoval. A Harry se jako na povel rozeběhl proti němu, těsně před ním však udělal kotrmelec stranou a při zvedání se země vytáhl z kapsy pistoli a vlkodlakovi to napálil přímo do boku. Vlkodlak se svalil na zem. Z rány mu vytékala čerstvá krev a obarvovala trávu pod nimi.
Sírius vyjeveně koukal na mrtvolu před sebou a na Harryho s pistolí v ruce, jak je stále v kleku po kotrmelci.
„Tak tohle, mi už nikdy nedělej.“ Vypálil ze sebe Sírius hned jak se mu vrátil hlas.
„To jsi mi nemohl říct, že máš s sebou zbraň?“
„Asi si zapomněl, že já s sebou mám zbraň vždycky.“ Odpálkoval ho Harry. Pak se zvedl ze země a oprášil se. Nakonec se sebral a odešel a nechal Síria v parku samotného jen s mrtvolou vlkodlaka. Když se Sírius vzpamatoval – znovu, doběhl domů pro hůlku a tělo vlkodlaka odklidil.
Doma se svalil na postel a okamžitě usnul.
Za to Harry nemohl spát. Nemohl vyhnat myšlenku na chlapa s krysím obličejem. Při pohledu na Síriuse měl dojem, že ho zná ještě víc, než myslel. Už skoro spal, když mu zapípal mobil. Zvedl se a šel se podívat, kdo mu co chce. Psal mu Tuleň, jeho přítel od MI-6. Odpoledne ho poprosil o nějaké informace, pravda že Tuleň byl nejlepším heckerem pod sluncem. Harry s nedočkavostí otevřel zprávu, ale pak zklamaně vzdychl.
Promiň Geparde, hledal jsem celý den, ale nikde o tom chlapovi nic není. Buď nikdy nežil a nebo se umí hodně dobře schovat.
Takže také nic nenašel. Divíte se oslovení? Nemáte proč. Harry se po přijetí k MI-6 stal Gepardem, tuto přezdívku dostal na základě toho, že byl velmi rychlý, když chtěl tak byl tichý – jako kočkovitá šelma a v neposlední řadě měl výborný sluch. Harry odložil mobil a konečně usnul, s tím, že nevěděl, co ho druhý den čeká za zjištění.
Poslední komentáře
07.11.2009 11:47:36: super kapča přidej další aprosim přidej i k HP a DDSS
06.11.2009 22:27:21: super kapitolka uz se nemuzu dockat dalsi..smiley${1}
04.11.2009 17:30:17: Juj, tak to je něco. Že by Sirius druhý den přišel do Harryho pokoje a uviděl přes celou obrazovku p...
04.11.2009 14:43:10: Není tomu co vytknout. Skvělé jako vždycky.skvělí:-)
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)