Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

HP - Back in action (II)

2. kapča - BiA

Druhá kapitolka, dozvíte se - jak jste si mnozí přáli, co má Sirius na srdci...

hezké počtení

„Máme malý problém“ řekl velice vážně Sírius
„Co se děje, Síriusi?“ zeptal se ho Harry.
„Možná sis všiml, že v poslední době je v novinách spousta článků o mizení lidí, požárech a jiných katastrofách.“
„Ano všiml, já čtu noviny pořád, nikdy nevíš, co v nich objevíš zajímavého.“
„No, máme podezření, že za tím stojí někdo z našich.“
„Tak moment, jak máme?“
„Fénixův Řád. Jsem s nimi stále ve spojení, za prvé jsou to moji přátelé a za druhé neustále kontrolujeme situaci kouzelnického světa.“
„Pčkat, Fénixův Řád byl přece založen jako odboj proti Voldemortovi.“
„Ano, to byl. Jenže my si právě myslíme, že za těmi útoky je on.“
„Jistě, jeho duch teď řídí své bývalé spojence, co? Tak hele, Voldemort je mrtvý. Viděl si jeho tělo ne? Navíc, já u toho byl, odrazil jsem na něj jeho vlastní kouzlo a on se po tom složil. Můžeš mi tedy říct, jak by asi mohl znovu ožít?“
„To ještě nevíme. Ale vypadá to, že Brumbál to ví.“
„Výborně a to je jistě velmi užitečný.“ Zaironizoval Harry
„Chceme Harry, abys nám jednou pomohl, prosím. Je to tvůj úkol, pamatuj na věštbu.“
„TO mi jí budete pořád připomínat? Já nebudu skákat, jak kdo píská. Už jsem vám jednou řekl, že na kouzla kašlu. Nechci mít s váma už nic společného.“ Řekl Harry a naštvaně se zvedl.
„Vyřiď tomu svému Brumbálovi, že jeho nabídku odmítám. Ať si ho nějak zastaví sám.“ S tím ukázal na dveře a dal jasně najevo, že svůj názor jen tak nezmění. Netušil však, že celou tuto scénu pozorovala skupinka kouzelníků, o které jsem se před chvílí zmiňovala a to jest Řád.
 
„Teda, řeknu vám, ten kluk má páru.“ kýval Moody uznale hlavou. Byl jedním z mála, kteří ho viděli už před dvěma lety. Tudíž chápal, proč je pro ně tak důležitý. Mnoho nových členů nedokázalo pochopit, proč se o toho kluka všichni, ale hlavně Brumbál, zajímají.
„Stejně stále nechápu, kdo je tento chlapec zač a k čemu nám bude.“ promluvila Amanda Taylorová, bystrozorka. Ale také velmi silná a hrdá žena. Nikdy se nenechala něčím zastrašit. A její odvaha a odhodlání se v tomto příběhu jistě ještě mnohokrát objeví.
„Jmenuje se Harry Potter a myslím, že jeho sláva ho předchází. I když většina lidí zná, jen polovinu jeho pravého příběhu. Vy jste tu druhou polovinu dnes částečně slyšeli. Toto je chlapec, který Voldemorta porazil v jednom roce a přežil smrtící kletbu, ale také ten, kdo ho porazil před dvěma roky.“ Vysvětlil Brumbál a začal se usmívat nad obdivnými pohledy lidí, kteří o tom ještě neslyšeli.
„Tím chcete říct, že tohle je naděje kouzelnického světa?“
„Ano, ale jak jste si moje milá Amando všimla, ten chlapec má jakýsi odpor vůči kouzelnickému světu. Neuvěřitelně miluje svoji práci a rodinu.“
„řekl jste práci? Vždyť ještě musí chodit do školy.“ Namítla Amanda, zbytek Řádu jen sledoval debatu a čekal, co se ještě zajímavého dozví.
„Ano chodí do školy,ale to mu v práci nevadí. A teď dost debat, mám ještě nějakou práci.“ S tím se Brumbál zvedl a došel ke krbu odkud se odletaxoval do své kanceláře. V kruhovité kanceláři si sedl do svého křesla a zachumlal se do myšlenek. Občas vstal, zašel ke skříni, ve které skladoval své vzpomínky v malých lahvičkách. Jakoby něco hledal, ale jen bůh ví, co.
 
U Harryho:
Harry večer Síriuse kapku ignoroval. Sírius totiž zklamal jeho důvěru, myslel si, že ho zná ze všech nejlíp, takže bude rozumět jeho přání, spíše požadavku. Jak si vůbec mohl myslet, že by jim znovu pomohl? Tenkrát se jednou objevil u nich a sesypali se na něj černí zakuklenci skoro na každém rohu. A co bude teď? Samozřejmě, že to bude stejné. Harry jen protočil oči a radši se začal věnovat knize, kterou měl rozečtenou. Jenže myšlenka na kouzla a Voldemorta ne a ne zmizet. Vztekle knihu zaklapl a šel spát. Byl dost unavený a na zítřek potřeboval hodně energie. O chvilku později usnul, jako když ho do vody hodí.
Ráno se probudil svěží až skoro k obědu, dlouho se teď neprospal takhle pohodlně. Trochu se rozcvičil a seběhl dolů na snídani, no teď už spíš oběd.
„Dobré ráno ospalče.“ Pozdravila Susan od plotny.
„Nazdárek Susan.“
„Ahoj Harry.“
„Ach, ahoj Síriusi.“ Pozdravil Harry, v tu chvíli již začtený do dnešních novin.
Hned jak se najedl, vzal klíčky od auta a vyrazil na malou projížďku na kraj Londýna. Asi 200 metrů za hlavní cedulí, která hlásala Londýn, zahnul na malou polní cestičku, po které jel asi půl hodiny. Cestička se stáčela zpět k Londýnu a křižovala les. Ten les vypadal na první pohled obyčejně, ale na ten druhý, se tam daly vidět neobyčejné věci. Uprostřed lesa stála malá mýtinka, na té roztomilá malá chaloupka. Pokud jste vešli dovnitř, spatřili byste kuchyňku a pokojík. Niuc zvláštního. Ale ten, kod věděl, co má hledat, šel rovnou do zadní části kuchyně, kde se pod rohožkou skrývaly padací dveře. A právě ty, byly branou do Harryho světa. Do světa Divize zvláštních operací MI-6. Toto sídlo bylo postaveno nedávno, jako tajná základna. Každý agent zde měl svou kancelář. Byl to také únikový východ z původního sídla. Které bylo propojeno s tímto podzemním komplexem dlouhou chodbou.  
Harry došel až ke svému stolu, než si však stačil sednout přiběhl k němu Holub. Chlápek, který sloužil jako posel Blunta.
„Máš jít za Bluntem.“
„Jo já vím, díky“ Harry se tedy zvedl a prošel právě tou dlouhou chodbou, o které jsem se před chvílí zmiňovala. Vystoupal nahoru a stanul před Bluntovou kanceláří. Zaklepal a vešel.
„Ahoj Harry. Posaď se.“ Harry místo pozdravu jen kývl.
„Já vím, už jsem ti to řekl, ale tu sledovačku si zase zvládl skvěle. Nikdy nevím, jak ty to děláš.“ Řekl, ale přitom mrkl, takže naznačil, že ví o jeko kouzelnických schopnostech. Pokud se o nich někdy zmiňoval, bylo to v hádankách, které pochopil jen ten, kdo o kouzlech věděl.
„Díky. Je to všechno, co jste mi chtěl?“
„Ne, mám tu pro tebe další případ. Ale nijak to nespěchá. Můžeš si dát na nějaký čas oddech.“
„Koho mám sledovat?“
„Jednoho muže, veškeré informace máš dole ve svém počítači. Takže, hodně štěstí.“
Harry sebehl dolů, prošel chodbou a na svém stole zapnul počítač. Na ploše mu blikala ikona svinutého pergamenu. Ta značila informace o novém případu.
Harry si stáhl soubor do mobilu a otevřel jej. Vykouklo na něj okno s fotografií malého tlustého muže. Měl zvláštní krysí obličej a Harry měl dojem, že ho odněkud zná….
Poslední komentáře
31.10.2009 19:37:32: Skvělí....krysa se tam objevila, ztoho vyplývá, že k Harryho radosti se zase zaplete do kouzelnickéh...
28.10.2009 19:32:46: Nádhera smiley${1}
28.10.2009 18:18:48: Skvělí jen tak dál
27.10.2009 06:11:07: Já nevím, co mám s Amandou, prostě se mi to jméno líbí, tak ho vždy někam napíšu... Ale já tuhle mi...
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)