Lucky a Hanky, všehostránky

I myšlení občas škodí zdraví. (ARISTOTELES)

Přihlaste se

Novinky

Vaše nejnovější komenty

HP a DDSS

3. kapitola - DDSS

Zdarec lidi! Tak jsme se konečně odhodlaly přidat kapitolku k našemu super-Harrymu. Doufáme, že se vám bude líbit.

                                                                           Svorky (H + L)

Po odchodu Snapea se všichni zhroutili v záchvatech smíchu. Nikdo si nemohl pomoct, ale to, že se dospělý chlap bál myší a když je viděl, tak ječel jako malá holka, to ještě neviděli.
„Už vím, co udělám na lektvarech. Pustím mu tam páreček myší, budu jim tam nosit jídlo, aby se tam zabydleli a pořádně rozmnožili.“ Prohlásil Harry a zmizel z místnosti. Za chvíli se vrátil se dvěma myškami v krabici.
„Už jsem našel super rodinku.“ Dal je na stůl a ze spíže jim vzal kousek sýra.
„Promiň Harry, ale tuhle havěť v kuchyni nestrpím.“ Řekla paní Weaslyová. Tak je musel vzít a odnést do své a Ronovi ložnice. Do pelíšku jim dal i několik ponožek strýce Vernona, ty se jim líbili. Nacupovaly je a vystlaly si s ním pelíšek. Harry vyrazil zpátky dolů, když si všiml, jak Ginny uklouzla na schodech-když šla nahoru a padá dolů. Rozeběhl se za ní, ale Ginny viděl jako ve zpomaleném záběru, během vteřiny, ani ne, byl u ní. A chytil jí. Pak se ale divil, jak se k ní mohl dostat tak rychle? Vždyť ještě před chvíli byl nahoře. Že by to byla jedna ze schopností, o ktyrých mu otec říkal? Asi ano, jiné vysvětlení ho nenapadalo.
„Jsi v pořádku Ginny?“ zeptal se jí.
„Jo, jsem v pořádku. Díky Harry.“ Hluk přilákal lidi z kuchyně, malinko se podivili, když viděli Harryho, jak drží Ginny v náručí.
„Co se to tu děje?“ ptala se paní Weaslyová.
„Uklouzla jsem na schodech a málem jsem slítla dolů, kdyby mě Harry nechytil.“ Vysvětlovala Ginny a slezla z Harryho náručí.
„Moc ti děkuju Harry.“ Poděkovala paní Weaslyová a pak ještě pokárala Ginny, že má dávat věší pozor. Ale Harry poděkování moc nevnímal, musel stále přemítat, co se to vlastně stalo.
„Harry, jsi v pořádku?“ vyrušila ho najednou Hermiona.
„Jo jsem. Proč bych neměl být?“
„Jen, že na tebe už asi minutu mluvím a ty stále nereaguješ.“
„Aha, no, co jsi potřebovala?“
„Ale už nic.“ Mávla jen Hermiona rukou a odešla.
Od té osudné chvíle bylo s Harrym k nevydržení. Byl stále mimo, přemýšlel nad svými schopnostmi. Takže asi velmi rychle běhá, ale co dál? Taky to může být jen ten běh.
A počkat, co to bylo s tím Síriusem? Neposlal snad na něj kouzlo? Ale moment, vždyť já žádný štít nevyčaroval? Že by se to ode mě odrazilo? TO je nějak moc otázek najednou. Ale pokud ano, znamená to snad, že mám schopnost odrážet kouzla? To by se totiž docela šiklo a Voldyho by to asi dost štvalo. Ne, štvalo je moc mírný slovo, ten by byl velmi, velmi nasraný.
Ani si to neuvědomil, ale zasmál se nahlas. Ostatní se po něm zvědavě podívali.
„To nic, jen jsem si na něco vzpomněl.“ Zamlouval to.
 Ta osudná událost také napomohla jiné věci. Harry si velmi začal rozumět s Ginny. Ta si to nechtěla přiznat, ale tenhle Harry se jí zamlouval mnohem víc. Nejen vzhledově- to se jí teď líbil hodně, ale i to chování. Byl takový více zodpovědný a přitom pořád stejně veselý.
Harry jí měl také moc rád. Hodně často si spolu sedali a povídali si, zjistili, že mají spoustu věcí společných. Harry se pořád pral s myšlenkou, že ji začíná mít rád víc, než malou sestru. Taky se bál Ronovi reakce, pokud to zjistí?
Ani se nenadáli a byl konec prázdnin. Už zítra pojedou do školy. Čím víc se blížil školní rok, byl Harry nervóznější. Jak ve škole přijmou změnu jeho vzhledu? Budou ho brát pořád stejně? Další nevyřešené otázky. Já si je snad napíšu a budu je mít jako hádanku na dobrou noc, stěžoval si Harry.
„Nemůžu uvěřit, že už zítra budu ve škole.“ Kroutil hlavou Ron
„Já také ne.“ Odpovídala mu Hermiona, všichni se na ní zvědavě podívala. Že by se Hermioně nechtělo do školy…tomu nikdo nemohl uvěřit.
„Zajímalo by mě, kdo bude tentokrát učitel obrany.“ Prohlásila Ginny
„To mě taky“, hned se toho chytla Hermiona, „procházela jsem si všechny možné kandidáty. Například takový…“
„…Hermiono, myslím, že to nechci slyšet. Ono by to bylo nadlouho. Nech si to třeba do vlaku, ano?“ přerušil ji Harry, a pak se zvedl a odešel neznámo kam.
Ale my víme kam. No přece za svým otcem.
„Ahoj tati.“
„No to je dost, že jsi taky za svým otcem přišel.“
„Promiň, nemohl jsem odejít. Pořád se mnou někdo byl. A když už bych mohl odejít, tak jsem byl s Ginny a víš, s ní se tak dobře povídá…“
„Tak s Ginny, jo? TO je nějaká tvoje kamarádka?“
„Ano, sestra mého nejlepšího přítele.“
„Ach ano. Ale proč jsi tedy přišel, musel si k tomu mít přece nějaký důvod, nebo že by jen kvůli mně?“
„Jen jsem ti přišel říct, že zítra odjíždím do školy a proto tě nebudu moct často navštěvovat.“
„To je škoda, ale čekal jsem, že to brzy přijde. Tak ať i to ve škole jde.“ Řekl jeho otec mírně nabručeně a zmizel.
„Tati počkej…..sakra.“ zaklel Harry a vrátil se domů se zhoršenou náladou.
„Co se děje?“ ptala se ho doma Ginny.
„ále nic, jen jsem si vzpomněl na něco, ne zrovna příjemného.“
„Aha. Víš Harry, mohla bych s tebou mluvit někde o samotě?“ ptala se nervózně Ginny.
„Jistě, půjdeme ke klofanovi, tam nikdo nebude.“ Řekl Harry. Vyšli nahoru do schodů. Jen, co zavřeli dveře, Ginny se opatrně posadila.
„Chci ti něco říct, ale nevím…nevím, jak začít.“ Začala pomalu vysvětlovat.
„Prostě to na mě vyklop.“ Poradil jí.
„no…já…tě mám…mnohem víc ráda…než jako kamaráda…“ s posledním slovem si dala hlavu do dlaní.
„A proč se za to stydíš?“ ptal se jí pobaveně Harry. „Já tě mám taky rád Ginny.“ Vzal její ruce do svých a dal jí pusu na čelo. Ona ho rychle objala, jako by se bála, že jí ve chvíli zmizí.
„To jsem ráda.“ Zbytek večera už strávili tím, že si užívali jeden druhého. Od této chvíle, spolu začali oficiálně chodit.
Poslední komentáře
19.09.2009 14:49:26: Happy end! No end doufám ne, vzhledem k tomu, že je to teprve třetí kapitolka. smiley Jinak se mi toh...
19.09.2009 11:21:45: přidej prosim co nejdřív novou kapitolu je fakt hlavně to jak se Harry s Ginny dali dohromady doufám...
19.09.2009 11:05:13: Prosím další kapitolku k téhle bezva povídce. smileysmiley Musela jsem si jí znova přečíst, abych věděla...
18.09.2009 22:06:50: Super kapca:-D
 
Pro vaši úspěšnost při jednání jsou určující čtyři základní prvky. Jsou to: síla, čas, informace a dovednost.(SAMUEL RICHARDSON)